Nákupy s výhodou

Průjem je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně. Střevem proteče denně cca. 9 l tekutiny. 2l je normální per orální příjem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. 90% této tekutiny je zpětně rezorbováno v tenkém a 8% v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100-200ml tekutin.

Průjem je příznakem mnoha infekčních onemocnění trávicí soustavy (např. tyfus, salmonelóza, cholera, úplavice, giardióza, kryptosporidióza atd.), některých otrav, případně poruch organismu (např. hormonálních – Addisonova choroba a další). V případě otrav či nemocí jde většinou o sebeléčení organismu, který se snaží jedy a patogeny naředit a odstranit z těla.

Průjem není onemocnění, ale příznak chorobného stavu a vlastně i sebeléčivá (očistná) reakce organismu. Primárním úkolem je zákrok proti jeho příčině – léčba chorobného stavu, který ho způsobuje. Je třeba i doplňovat tekutiny, zejména je-li průjem dlouhodobý či příliš silný. U silných průjmů nestačí voda a je třeba použít rehydratační roztok podávaný ústně, v těžkých případech i nitrožilně. Rehydratační roztok kromě vody doplňuje i potřebné ionty a energii (zejména díky obsahu glukózy). Při průjmu je dále třeba přizpůsobit stravu pacienta – vhodná je např. „suchá“ vařená rýže, naprosto nevhodné jsou naopak tučné pokrmy.

U krátkodobých nepříliš intenzívních průjmů, které jsou způsobeny pouze tím, že pacient „něco špatného snědl“ nebo slabou střevní infekcí, se obvykle postačí domácí samoléčba pomocí kloroxinu (Endiaron) a živočišného uhlí (je potřeba podávat odděleně od ostatních léků, neboť může rušit jejich účinek). V případě silného či chronického průjmu je třeba urychleně vyhledat lékaře.