Angina pectoris či angina pektoris je pojmenování pro středně těžké srdeční onemocnění v zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem, kdy vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého lidského těla. Převážně během zátěže pak dochází ke vzniku nepoměru mezi přívodem kyslíku a požadavkem na větší množství kyslíku, který se projevuje ostrou bodavou bolestí nejčastěji v oblasti za hrudní kostí vystřelující do ramen, paží a nebo spodní čelisti. Označuje se jako jedna z forem ischemické choroby srdeční. Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí. V některých případech je bolest doprovázena pocením, dušností a pocitem, že postižený omdlí. V současnosti existují léčebné metody, které se snaží záchvaty zmenšit a to za pomoci vitamínu C a E, hořčíku, aminokyselin a nebo např. koenzymem Q10. Současná léčba je schopná zmírnit projevy záchvatu, ale nikoliv vyléčit samotnou příčinu v podobě špatně zásobovaného srdečního svalu kyslíkem.
Angina pektoris se může objevovat ve třech základních modifikacích. Jedná se o:
- chronická stabilní angina pektoris — druh anginy pektoris, pro kterou je typická relativní pravidelnost záchvatů, které se mohou objevovat např. jednou týdně. Výskyt tohoto záchvatu je spojen s většinou se stejným druhem spouštěcího faktoru jako je např. zvýšená zátěž. Záchvat má podobný průběh trvající několik minut (zpravidla pod 5 minut). Záchvat často ustoupí, jestliže dojde k odstranění příčiny (např. snížení zátěže) a nebo po požití nitroglycerinu pod jazyk.
- nestabilní angina pektoris — jedná se o vážnější formu ischemické choroby srdeční a má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, době trvání či vzniku i v klidových podmínkách.
- vazospastická angina pektoris — tento druh anginy je způsobován stažením koronární tepny, které je většinou velice vzácné. Nejedná se o rozšířenou formu.
Nejčastějším důvodem vzniku anginy pektoris je ateroskleróza. Příčin anginy pectoris je několik, nejčastěji se jedná o zúžení věnčité tepny, která vyživuje srdce. Kromě špatné výživy může problém způsobit i nedostatečné okysličení srdce nebo ucpání tepny tzv. aterosklerotickým plátem, který zabraňuje proudění krve a tvořen převážné látkami tukové povahy. Angina pektoris je jedním z projevů ischemické choroby srdeční ve své lehčí formě. Akutní forma této nemoci je např. infarkt myokardu. Během tohoto onemocnění není srdeční sval zásobován potřebným množstvím kyslíku, což se projevuje jeho nesprávnou funkcí. Porucha fuknčnosti se projevuje ostrou pálivou a nebo svírací bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poměrně časté je, že se bolest postupně šíří do oblasti levého ramene a 4. a 5. prstu levé ruky. V některých vzácných případech si postižení stěžují na bolest v oblasti mečového výběžku hrudní kosti.
K léčbě se používají může léky např. beta-blokátory nebo chirurgická operace tzv. by-pass nebo PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika) - rozšíření zúžené tepny pomocí katetru.
Léčba anginy pektoris se zaměřuje na zmírnění bolestí v oblasti hrudníku, které toto onemocnění vyvolává, ale v současnosti není možné léčbou odstranit samotné příčiny onemocnění a to fyziologické změny na srdečním svalu způsobující onemocnění. K léčbě se využívá celá řada preparátů zásobující tělo vitaminy, minerály a dalšími látkami.
NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ
