Nákupy s výhodou

Alzheimerova choroba (dále jen ACh) je neurodegenerativní onemocnění mozku, při které dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsal Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku. V současnosti trpí 1/4 lidí starších 85 let demencí. ACh se na tomto čísle podílí z 50-60%. Ve věku nad 65 trpí touto nemocí každý 20. člověk. Ve věku nad 85 let dokonce každý 4. člověk. ACh není nemoc jen těch nejstarších. Ve výjimečných případech, většinou při dědičném výskytu může ojediněle postihnout i osoby kolem 50. roku života. Podle odhadu trpělo touto nemocí v roce 2000 17 - 25 milionů lidí na světě, v roce 2008 již 37 milionů. V České republice to bylo v roce 2000 zhruba 50 - 70 tisíc osob, v roce 2008 již 120 tisíc osob. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, odhadují odborníci, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně. Současná medicína tuto chorobu doposud nedovedla účinně léčit, pouze poněkud zpomalit její postup. V roce 2008 se objevily první povzbudivé zprávy o výrazném léčebném pokroku u menších skupin pacientů, přestože o úplné vyléčení nejde.

Při ACh dochází k ukládání patologických proteinů. Ty se ukládají jako vlákna nebo v okolí nervových buněk jako amyloidové plaky. Způsobují poškození a zánik nervových buněk a jejich spojů. Dochází k úbytku acetylcholinu díky němuž dochází k nervovým vzruchům. V mozkové kůře jsou při ACh pozorovány okrouhlé chomáče rozpadlých nervových vláken, v jejich středu se často objevuje hrudka tvořená bílkovinou amyloidem. Hypotéza je taková, že amyloid poškodí výběžky nervových buněk.

Rizikové faktory

• věk - Jeden ze základních faktorů. U lidí před 60. rokem se s nemocí setkáváme spíše vzácně. U lidí nad 85 let trpí chorobou každý pátý.
• pohlaví - V tomto ohledu jsou ženy ohroženy o trochu více než muži.
• genetické předpoklady - Také ovlivňují výskyt ACh. U blízkých příbuzných (rodiče, děti, sourozenci) je výskyt 3-4× větší.
• vzdělání - Podle kanadské studie člověk, který je ve vzdělávacím procesu více než 10 let, má 4× nižší pravděpodobnost výskytu ACh. Neví se však, zda to má za následek vzdělání jako takové (a s ním spojené „trénování“ mozku), fluidní (přirozená) inteligence, či socioekonomické postavení rodiny. Lidé úspěšní ve vzdělávacím pocesu mohou mít také vyšší hladinu některých hormonů ovlivňujících rozvoj onemocnění (např. testosteronu). Faktem také je, že mnoho lidí s nízkým vzděláním neonemocní.
• kouření - Studie prokazují, že kouření přináší vyšší riziko vzniku demence.
• alkohol - Studie říkají, že dlouhodobá konzumace většího množství alkoholu s sebou přináší větší riziko onemocnění. Na druhou stranu se polemizuje o tom, zda konzumace malého množství nemá protektivní účinky. Jelikož např. víno roztahuje cévy, mohlo by pozitivně přispět k tomu, že působí proti kardio-vaskulárním chorobám.
• poranění hlavy - V anamnéze pacientů s ACh se poranění hlavy vyskytuje 2× častěji. Za poranění hlavy se považuje takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut. Tímto trpí například boxeři.
• deprese - Starší lidé s depresí mají 3-4× větší riziko propuknutí demence.
• zdraví - Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoké hladiny lipidů a cukrovka.
• sklon k chronickým zánětům a infekcím
• snížená imunita
• sklon k autoimunitním onemocněním, např. chimérismus, kloubový revmatismus, cukrovka, alergie
• sklon k metabolickým poruchám, např. cukrovka, zhoršení vnímavosti na ochranné hormony
• sklon k některým hormonálním poruchám, např. cukrovka (zhoršení produkce některých ochranných hormonů - např. inzulinu)
• nízká hladina antioxidantů v krvi, např. u kuřáků, alkoholiků
• nedostatek živin v dětství, může zvýšit náchylnost k ACh různými cestami, např. narušením imunity. Jde zejména o příjem důležitých vitamínů, minerálů, aminokyselin a omega-3-mastných kyselin (rybí tuk), zaručujících optimální rozvoj mozku.
• nedostatek živin v dospělosti, může urychlit nástup a vývoj onemocnění. Také hodnotné aminokyseliny mají u ACh a stařecké demence preventivní účinek. Z tohoto hlediska jsou cenné zejména aminokyseliny hovězího a telecího masa. Nedostatek živin může způsobit třeba i porucha trávení, funkce střeva a asimilace živin vůbec.

První příznaky

• ztráta paměti
• problémy s vykonáváním běžných domácích úkolů
• poruchy řeči a plynulého vyjadřování
• zhoršená orientace
• zhoršující se schopnost úsudku, stále obtížnější rozhodování
• problémy s abstraktním myšlením
• ukládání věcí na jiná místa
• problémy při oblékání
• změny osobnosti, nálady a chování
• ztráta zájmu o koníčky a zaměstnání
• ztráta iniciativy

Stádia nemoci

Lehká demence

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věci, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

Střední stadium demence

Poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, potřeba pomoci při vykonávání osobní hygieny a oblékání, obtížná komunikace, toulání, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání, stavy zmatenosti.

Těžké stadium demence

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, velké stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

Úvodní strana