S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

banner-160x600-1477929983.jpg kloubus-banner-160x300-b-v02.jpg


» Infarkt myokardu
Infarkt myokardu

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice) je odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným krevním zásobení kyslíkem (ischemie). Příčinou nedokrvení je uzávěr koronální (věnčité) tepny nebo její prasknutí (ruptura). Ucpání je nejčastěji způsobeno aterosklerózou neboli kornatěním (koronárních) tepen. Toto onemocnění vzniká usazováním cholesterolu, cukrů, vápníku a jiných tuků na stěně cévy, kde se postupně vytváří cholesterolový plát. Ten časem praská a poškozuje cévu. Do prasklin se dostává krev, která se srazí a vytvoří krevní sraženinu (trombus), která cévu ucpe. Část svalu není prokrvována a odumírá. Při delším trvání může dojít i k zástavě srdce. Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 50 let a ženy nad 60 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či velmi špatnou životosprávu. Infarkt myokardu spolu s anginou pectoris jsou ischemickou chorobou srdeční (ICHS), na kterou ročně umírají statisíce lidí.

Příčiny vzniku infarktu

  • Vystavení stresu
  • Vystavení chladu
  • Přejedení
  • Velká fyzická zátěž
  • Změna počasí

Mezi nejčastější příznaky patří:

  • déletrvající (přes 10 minut) tlaková krutá svíravá bolest v oblasti srdce a hrudní kosti
  • bolest neustupuje a je stále silná v jakýchkoli polohách
  • typické je vyzařování bolesti do ramene, krku a levé ruky a lopatky.
  • nadměrné pocení
  • úzkost a dušnost
  • Mohou se také objevit bolesti zad, břicha a čelisti.
  • Většinou se bolest dostavuje z ničeho nic, často v klidu nebo ve spánku.

Při podezření na infarkt se nesmí nemocný jakkoli fyzicky ani psychicky namáhat (i chození po bytě může být smrtící). Postiženému uvolníme těsný oděv a uložíme ho do polosedu,otevřeme okno. Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu a můžeme ho nechat rozžvýkat půl tablety acylpyrinu (zastaví zvětšování sraženiny). V případě bezvědomí provádíme ošetření jako u klasického bezvědomí a pečlivě kontrolujeme zda postižený stále dýchá,pokud ne,neodkladně zahajujeme resuscitaci. Je také možno podat léky obsahující nitroglycerin a ještě účinnější isosorbid dinitrát, které uvolňují oxid dusnatý. (NO je vasodilatans působící v tomto případě na zúžené koronární tepny).

Pacientovi je provedeno vyšetření EKG a odebrána krev. Zároveň jsou pacientovi podávány léky proti bolesti. Podle technických možností nemocnice je pacient poslán na koronarografii (rentgenové vyšetření koronárních tepen), kde mu je podle potřeby provedena angioplastika (rozšíření neprůchodné cévy), zaveden stent (vnitřní protéza cévní stěny), nebo mu jsou podávány léky na ředění krve a zahájena trombolýza (rozpuštění sraženiny), která spočívá v podání trombolytik. Dále mohou být podávány beta-blokátory, které snižují krevní tlak nebo léky, které snižují množství cholesterolu v krvi. Podání těchto i jiných léků závisí na stavu pacienta a výsledcích prováděných testů. Mezi pozdější léčbu také patří vytvoření bypassu. V postižené části srdečního svalu se po čase vytvoří vazivová jizva, která však není stejně výkonná jako sval.

Následky

  • Smrt
  • Aneurysma (výduť) vazivové jizvy
  • Trvalé poškození srdečního svalu - zhoršení funkční kapacity srdce
  • Operace (vytvoření bypassu)

Prevence

  • Nekouřit
  • Vyhýbat se tučným a mastným jídlům
  • Pravidelně cvičit
  • Nahrazovat živočišné tuky rostlinnými
  • Mít optimální tělesnou váhu
  • Nepřetěžovat organismus (velkou fyzickou námahou)

 

NTU2YmQwM