S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.


» Vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak - hypertenze

Hypertenze je choroba postihující zhruba 15 - 20 % populace. Dokud nenastanou komplikace, neprojevuje se vysoký krevní tlak většinou žádnými příznaky a prvním příznakem neléčené hypertenze tak může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Význam léčby se často podceňuje, ačkoliv vysoký krevní tlak může zvýšit riziko onemocnění srdce, ledvin, očí a riziko mozkové mrtvice. Krev dodává všem orgánům v těle kyslík a výživné látky potřebné k jejich správné funkci. K tomu, aby krev mohla obíhat naším tělem, je nutný přiměřený tlak v tepenném řečišti - krevní tlak. Tlak naměřený v okamžiku, kdy se srdeční tlak stáhne, se nazývá tlak systolický. Tlak naměřený v okamžiku, kdy se srdeční sval uvolní, se nazývá tlak diastolický. Tyto dvě hodnoty společně tvoří hodnotu krevního tlaku.


Co je to vysoký krevní tlak?

O vysokém krevním tlaku hovoříme, naměříme-li u osoby starší 18 let opakovaně hodnoty krevního tlaku 140/90 mm Hg nebo více. Je třeba mít na paměti, že určité kolísání hodnot krevního tlaku je v běžném životě normální.
Vysoký krevní tlak zpočátku většinou působí jen malé obtíže. Nebezpečné je právě to, že se příznaky začnou projevovat, až když je pozdě. Velmi výrazné či náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce (palpitacemi), celkovou únavou. Člověk však zpravidla vůbec netuší, že vysoký krevní tlak má. Jediný způsob, jak hypertenzi zjistit, je pravidelné měření krevního tlaku. I u osob s normálními hodnotami krevního tlaku je vhodné pravidelné preventivní měření tlaku.


Důsledky hypertenze

Vysoký krevní tlak spolu s ostatními rizikovými faktory urychluje kornatění tepen (aterosklerózu). Tím se postupně zmenšuje jejich průsvit a stěny cév se stávají méně pružné. Krev proto cirkuluje stále hůře a dodává tak orgánům méně nezbytných živin. Toto postupné poškozování cév trvá dlouho, někdy i desítky let, během nichž na sobě pacient nepozoruje žádné příznaky. Velmi důležité je, že vývoj aterosklerózy je výrazně urychlen při kombinaci více rizikových faktorů. Srdce každého z nás pracuje jako pumpa, která neustále vhání krev do všech částí těla. Při zvýšeném krevním tlaku se však musí srdce namáhat a dochází ke zbytnění srdeční komory. Trvá-li zvýšení krevního tlaku delší dobu, může dojít k poškození i jiných orgánů. Dlouhodobě nekontrolovaný vysoký krevní tlak vede k poškození tkání a životně důležitých orgánů, např. mozku, ledvin nebo očí.


Jak můžeme snížit rizika vysokého tlaku?

Snížit riziko vysokého tlaku můžete, příjmete-li zdravý životní styl. V případě, že máte vysoký krevní tlak dědičně, můžete rizika s ním spojená snížit tím, že změníte některé faktory: Omezte solení a zásadně nepřisolujte-doporučená spotřeba je 6 gramů soli denně. Velké množství tzv."skryté" soli je již obsaženo v různých omáčkách a konzervovaných či průmyslově zpracovaných potravinách. Dbejte na správné složení stravy. Konzumujte málo červeného masa, místo něj zvolte raději chutně upravené ryby nebo drůbež. Omezte používání nasycených tuků při přípravě jídel a volte nízkotučné potraviny nebo kvalitní tuky typu olivového oleje. Mezi mléčnými výrobky si vybírejte nízkotučné jogurty a mléko, sýry s obsahem tuku do 30 %. Jezte hodně zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva. Pravidelně cvičte.Alespoň třikrát v týdnu 30 minut lehkého cvičení - procházky, zahrádka, sport - zvolte si aktivitu,která Vás bude těšit. Riziko onemocnění vysokým krevním tlakem se zvýší, budete-li mít nadváhu. A při již zvýšeném krevním tlaku snížit hypertenzi znamená především snížit nadváhu. Hlídejte faktory ovlivňující Vaši hmotnost; ukazuje totiž, zda je člověk zdráv a v dobré kondici. Naučte se zvládat stres. Když jste ve stresu, krevní tlak Vám prudce stoupne. Naučte se relaxovat. Jděte se projít, provádějte relaxační cvičení….. Jste-li kuřáci, přestaňte kouřit. Cigaretový kouř obsahuje celou řadu látek, z nichž většina stahuje tepny, a tak způsobuje zvyšování krevního tlaku.


Omezte spotřebu alkoholu.

K rizikovým faktorům krevního tlaku patří:
postupující věk,vysoký přísun soli v potravě, nadváha, stres, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu, hormonální antikoncepce, rodinná zátěž.
K rizikovým faktorům aterosklerózy patří: rodinná zátěž (výskyt infarktu myokardu u muže do 55 let, u ženy do 65 let), kouření, zvýšená hladina cholesterolu a dalších krevních tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka (diabetes mellitus).
Předcházet onemocnění je lepší, než je léčit.

Výživa při hypertenzi

Je známo, že rozvoj hypertenze je ovlivněn životními a pracovními zvyklostmi, fyzickou i duševní aktivitou a výživou. Před užitím farmakologické léčby, a to zejména u stavů hraničních, je vhodné pokusit se snížit nebo stabilizovat krevní tlak mj. úpravou diety. To ovšem neznamená, že po zahájení farmakologické terapie by léčebná dieta měla být opuštěna.


Dieta by se měla zaměřit na snížení tělesné hmotnosti. Z minerálů je zapotřebí snížit příjem sodíku a zvýšit naopak příjem draslíku. Doporučuje se dbát o snížení příjmu nasycených mastných kyselin a zvýšený přísun mastných kyselin nenasycených. Hlasy, že vliv skladby mastných kyselin na hypertenzi není definitivně dokázán, mohou mít sice pravdu, ale pouze akademickou, protože mastné kyseliny, tuky, mají mnoho společného s obezitou i s aterosklerózou, která je častou nemocí hypertoniků a kvůli níž vlastně věnujeme hypertenzi tolik pozornosti.

S výjimkou mimořádných fyzických výkonů v horkém prostředí a při vysokém pocení není zdůvodnitelná potřeba solení potravy. (Někdo má zkušenosti s tzv. solnou horečkou při ztrátě soli pocením, například u dětí na letní dovolené, jiní to popírají.) Solení, přisolování a zejména přesolování bývá většinou zbytečným návykem, někdy se svádí na geneticky zakódovanou odchylku a potřebu. Při mírném omezení příjmu soli u pacientů s hraničním krevním tlakem jde o sestup z hodnot například 10 a více g denně na množství 5 až 7,5 g soli denně. To znamená prakticky možnost potravu vařit jako obvykle ve slané vodě nebo s přídavkem soli, ale již bez dalšího dosolování a s vyloučením solených konzerv, solených bramborových lupínků, solených arašidů, uzenin apod. Při potřebě podstatného omezení sodíku se sníží příjem soli na 2,5 g za den, a to vyloučením soli při vaření, vyloučením soleného pečiva a výběrem zeleniny, která má méně soli. Také je nutno omezit v dietě maso a mléčné výrobky. Nehodí se některá zelenina, například zelí, karotka, špenát ani celer. Zvýšeným přívodem draslíku se rozumí dosažení až asi 7 g denně z běžných 2 až 6 g. Hodí se toho dosáhnout vysokou konzumací ovoce a zeleniny, ne však té, která obsahuje mnoho sodíku.

Obezitu je nutno léčit energeticky chudou dietou, ukázněností v dodržování stravovacího režimu a výdejem energie pohybem. Je známo z řady studií, že vztah tělesné hmotnosti a výše krevního tlaku spolu souvisejí tak, že pokles hmotnosti se odráží zákonitě v poklesu tlaku.

Na účinné snižování krevního tlaku a řešení veškerých potíží kardio - vaskulárního systému doporučujeme užívatx94.gif In Cardio v kombinaci sx94.gif In Pure.

                   nový obrázek                          nový obrázek

 

Úvodní strana

NDliMzBkYT