S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

banner-160x600-1477929983.jpg kloubus-banner-160x300-b-v02.jpg


Potíže se srdcem a cévami
Potíže se srdcem nebo cévami

Kardiovaskulární systém

Stavba a funkce

Srdečně-cévní (kardiovaskulární) nebo-li oběhový systém se skládá ze srdce a krevních cév - tepen,žil a kapilár.

Srdce je svalová pumpa, která pracuje nepřetržitě po celý život a je zodpovědná za rozvod krve do celého těla. Tluče spolehlivě s frekvencí 100.000 úderů za den a za 24 hodin přečerpá 7.600 litrů krve. Během fyzické námahy svou činnost zrychluje, v klidu naopak zpomaluje, nikdy však nepřestává pracovat. Po celý náš život, ať trvá jakkoliv dlouho, provádí více jak jeden úder za sekundu.

Zdravotní problémy

Kardiovaskulární systém má ohromnou odolnost a výdrž. Je-li však kardiovaskulární systém ohrožen, např. zužováním cév způsobený aterosklerózou, může dojít bez předchozích zjevných příznaků k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici - nejčastějším příčinám úmrtí v moderním světě. Na 10 úmrtí připadne téměř 6 úmrtí právě na nemoci tohoto systému.

Nemocemi kardiovaskulárního systému jsou: hypertenze (vysoký krevní tlak), ateroskleróza a její důsledky – ischemická choroba srdeční (ICHS) = angina pectoris a nebo infarkt myokardu (včetně následného srdečního selhání nebo poruch srdečního rytmu = arytmií), ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) a mozková mrtvice.

Hypertenze (vysoký krevní tlak)

Vysoký krevní tlak necítíme a právě nepřítomnost fyzických příznaků činí hypertenzi mimořádně nebezpečnou. Poškozuje výstelku tepen – endotel a zbavuje jej schopnosti produkovat oxid dusnatý, který za správného fungování rozšiřuje krevní cévy a tím snižuje tlak. Postupem času dochází k zánětu tepen a tvorbě aterosklerotických plátů, které dále snižují průměr cév a brání plnému průtoku krve řečištěm. Tím se k důležitým orgánům dostane méně okysličené krve a důsledkem bývá angina pectoris, mozková mrtvice, zvětšení srdce nebo infarkt myokardu. Hypertenze může být také příčinou selhání ledvin. Ne nadarmo se vysokému  nebo kolísavému krevnímu tlaku říká „tichý zabiják“. Hypertenzí trpí v České republice 20 – 25% obyvatel starších 18 let.

Kolísavý krevní tlak

Příčiny kolísavého krevního tlaku jsou obdobné jako u vysokého krevního tlaku, ale pro kardiovaskulární systém představuje kolísavý krevní tlak dokonce ještě vyšší riziko. V krevním řečišti dochází k větším tlakovým „rázům“ a riziko, že se utrhne krevní sraženina je daleko vyšší.

Ateroskleróza

Ve zdravém a mladém těle jsou cévy pružné a jejich vnitřní průměr je asi 3 mm. Jejich výstelka (endotel) umožňuje plynulé proudění krve. Narušený a nezdravý endotel připomíná suchý zip, který zachytává všechny nečistoty z proudící krve. V důsledku usazování „nečistot“ na hladkých vnitřních stěnách cév dochází k tvorbě „aterosklerotických plátů“. Pláty vznikají hromaděním „zlého“ cholesterolu (LDL) v cévní stěně a obsahují rovněž buněčný odpad, vápník a fibrin – látku podporující tvorbu krevních sraženin. Tento proces se nazývá arterioskleróza nebo lidově kornatění tepen. Pláty se postupně zvětšují a stávají se křehčími, mohou se zlomit, prasknout nebo oddělit od stěny cévy. Tělo pak reaguje jako na každé jiné poranění, tj. obalí tento úlomek krevní sraženinou. Když se tato sraženina dostane do krevního oběhu, dochází k úplnému zablokování průtoku krve k srdci, mozku nebo jinému důležitému orgánu. V konečném důsledku může dojít k těmto poruchám nebo selháním:

Angina pectoris

Když se v cévách nahromadí mnoho „nečistot“, srdce přestane dostávat z krve dostatečné množství kyslíku a dochází k záchvatům anginy pectoris, které se projevují bolestí za hrudní kostí, a to většinou při tělesné námaze, kdy srdce musí pracovat intenzivněji a potřebuje více okysličené krve.

Infarkt myokardu (srdeční infarkt)

Když krevní sraženina doputuje do koronární tepny a ucpe ji, brání přísunu kyslíku k srdci, blokuje výživu srdečních buněk a nastává infarkt myokardu (myokard = srdeční sval, infarkt = odumření tkáně v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku a živin). K infarktu myokardu nemusí vždy dojít jenom vinou krevní sraženiny. Dalšími faktory může být nadměrná tvorba plátů (tj. cévu ucpe nadměrná tloušťka plátu) nebo přechodné a náhlé smrštění cévy, tzv. vazospasmus, který brání průtoku krve (může nastat při silném stresu či vzrušení). Bez přísunu okysličené krve začne srdeční tkáň „hladovět“ a odumírá. Ať je mechanismus poškození srdce jakýkoliv, výsledek je bohužel vždy stejný…

Mozková mrtvice

Srdeční infarkt a mozková mrtvice mají stejný spouštěcí mechanismus, a tím je krevní sraženina, která se při mozkové mrtvici dostane do cév zásobujících mozek. Krevní sraženiny nejčastěji vznikají v krčních tepnách a pronikají s krví dále k mozku a brání jeho okysličování. Výsledkem je poškození mozku s ochrnutím části těla nebo smrt. Postihuje především starší lidi. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá tzv. tranzitorní ischemická ataka, která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Ischemická choroba dolních končetin

Je onemocnění tepen dolních končetin. Zpočátku změny na tepnách nepůsobí subjektivní potíže. Později se dostavuje bolest při námaze, která donutí přerušit aktivitu, např.chůzi. Bolest trvá 1 – 2 minuty a je lokalizována nejčastěji do lýtka. Problémy se postupně zhoršují a bolest se projevuje i v klidu, zprvu jen v noci, později i ve dne. Končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena gangrénou – odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.


MGY3OTc