Sekce a články

Nákupy s výhodou

Základní složky stravy - výživné látky jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály a voda.

Bílkoviny

Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené z aminokyselin. Proteiny jsou podstatou všech živých organismů.

Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme

• oligopeptidy (2–10 aminokyselin)
• polypeptidy (11–100)
• vlastní bílkoviny - proteiny (více než 100 aminokyselin).

Tělu cizí proteiny vyvolávají svou přítomností reakci antigen–protilátka, a proto nesmí být nikdy přímo vpraveny do krevního oběhu.

Bílkoviny jsou základem všech známých organismů a proto v něm plní různé funkce.

• Stavební (kolagen, elastin, keratin)
• Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)
• Zajišťující pohyb (aktin, myosin)
• Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory…)
• Ochranné a obranné (imunoglobulin, fibrin, fibrinogen)

Kombinací těchto 20 (ve skutečnosti 21) biogenních aminokyselin jsou tvořeny všechny známé bílkoviny.

Alifatické aminokyseliny:

• Alanin (Ala)
• Leucin (Leu)
• Isoleucin (Ile)
• Valin (Val)
• Prolin (Pro)

Aromatické:

• Fenylalanin (Phe)
• Tryptofan (Trp)
• Tyrosin (Tyr)
• Histidin (His)

Polární:

• Glycin (Gly)
• Serin (Ser)
• Threonin (Thr)
• Asparagin (Asn)
• Glutamin (Gln)
• Cystein (Cys)
• Methionin (Met)

Bazické:

• Lysin (Lys)
• Arginin (Arg)

Kyselé:

• Kyselina asparagová (Asp)
• Kyselina glutamová (Glu)

21. aminokyselina

• Selenocystein (seCys) – nahrazuje cystein v lidském enzymu glutathionperoxidáze a v enzymech některých bakterií

Sacharidy

Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy jsou rozpustné ve vodě a mají více či méně sladkou chuť. Sladké sacharidy se označují jako cukry. Makromolekulární polysacharidy jsou většinou bez chuti a jsou ve vodě jen omezeně rozpustné (škrob, agar) nebo zcela nerozpustné (celulóza).

Základní stavební jednotkou všech sacharidů jsou tzv. cukerné jednotky, kterými jsou monosacharidy, které jsou samy o sobě nejjednoduššími cukry vůbec.

Počet cukerných jednotek je přitom jedním z hledisek klasifikace sacharidů.

• Monosacharidy - jsou tvořeny právě jednou cukernou jednotkou, podle typu karbonylové skupiny je dělíme na:
  • aldózy obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyaldehydy (např. glukóza).
  • ketózy obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na jiném než koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyketony (např. fruktóza).

• Oligosacharidy - jsou tvořeny dvěma až deseti cukernými jednotkami.
  • Disacharidy - jsou tvořeny dvěma cukernými jednotkami (např. sacharóza, maltóza nebo laktóza).
  • Trisacharidy - jsou tvořeny třemi cukernými jednotkami (např. rafinóza).
  • Tetrasacharidy - jsou tvořeny čtyřmi cukernými jednotkami.
  • atd.

• Polysacharidy - jsou tvořeny více než deseti cukernými jednotkami.
  • Nízkomolekulární polysacharidy, tvořené nejvýše několika desítkami cukerných jednotek a vznikající většinou z vysokomolekulárních polysacharidů částečnou hydrolýzou (např. rozpustný škrob).
  • Vysokomolekulární polysacharidy, jsou přírodní polymery složené z mnoha desítek až stovek cukerných jednotek; v živých organismech slouží například jako zásobárna energie (např. škrob, glykogen), nebo mají stavební funkci (např. celulóza, chitin).

Sacharidy jsou jedny ze základních přírodních látek v rostlinných i živočišných organismech. Rostliny a ostatní autofototrofní organismy je dokáží vyrábět procesem zvaným fotosyntéza z vody a oxidu uhličitého pomocí sluneční energie. Ostatní organismy jsou zavislé na jejich příjmu v potravě. Při krátkodobém nedostatku je mohou syntetizovat z aminokyselin a glycerolu.

Sacharidy mají v organismech důležité funkce:

• zdroj a krátkodobá zásoba energie (glukóza, fruktóza)
• zásobní látky (škrob, glykogen, inulin)
• stavební materiál (celulóza, chitin)
• složka některých složitějších látek (nukleových kyseliny, hormonů, koenzymů)

Tuky

Vícenenasycené mastné kyseliny (angl. PUFA)

Nejvíce jsou obsaženy v tucích rostlinného původu a v rybím tuku. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi efektivněji než MUFA, a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. Mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Do této skupiny vícenenasycených mastných kyselin patří omega-6 a omega-3 kyseliny, které jsou pro naše zdraví velmi důležité. Některé z těchto kyselin patří do skupiny esenciálních (nezbytných), tedy takových, které si náš organizmus nedokáže vytvořit sám a musíme je proto dodávat stravou (jedná se o kyselinu linolovou, patřící do skupiny omega-6 nenasycených mastných kyselin, a např. o kyselinu alfa-linolenovou, patřící do skupiny omega-3 nenasycených mastných kyselin). O linolové mastné kyselině je již řadu let známo, že pomáhá snižovat hladinu celkového i LDL-cholesterolu. V popředí zájmu odborníků jsou zejména omega-3 nenasycené mastné kyseliny, u nichž byl prokázán příznivý vliv na náš srdečně-cévní systém tím, že pomáhají např. snižovat hladinu cholesterolu. Pozitivně působí také mechanizmy, které nejsou ještě zcela objasněny. Proto bychom měli dbát na to, abychom jich měli ve stravě dostatek. Tyto omega-3 nenasycené mastné kyseliny najdeme zejména v rybím tuku (má jiné složení než ostatní živočišné tuky a převažují v něm prospěšné nenasycené mastné kyseliny, z nich nejdůležitější kyselina eikosapentaenová - EPA a kyselina dokosahexaenová - DHA ), v rostlinných olejích, ořechách, v listové zelenině a rostlinných tucích.

Transmastné kyseliny (angl. TFA)

Trans mastné kyseliny, neboli TFA (trans fatty acids), se podílejí se na zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a mají negativní vliv na náš srdečně-cévní systém]. Vznikaly při starších technologických postupech výroby tuků tzv. ztužováním (hydrogenací). Tato technologie se používala k přípravě tzv. tukové násady. Tuková násada, tedy směs tuků, z nichž byl následně vyroben finální výrobek (rostlinný tuk), přitom tvořila pouze jednu ze surovin používaných při výrobě rostlinných tuků. V současné době je k výrobě moderních rostlinných tuků, které jsou běžně dostupné v obchodech, používán nový výrobní postup, tzv. interesterifikace, která vzniku trans mastných kyselin zabraňuje. Největším zdrojem těchto špatných trans mastných kyselin jsou tedy v současnosti některé druhy sladkého pečiva a zákusků (kam jsou ještě stále přidávány ztužené tuky vyráběné pro potravinářské účely), pokrmy rychlého občerstvení, živočišné tuky. Trans mastné kyseliny vznikají také v přírodě - v trávicím ústrojí přežvýkavců - takže se přirozeně nacházejí v mléčném tuku.

Vitamíny

V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Při nedostatku vitamínů, tzv. hypovitaminóze, se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.

Vitamíny rozpustné v tucích

• Vitamín A (retinol)
• Vitamín D (kalciferol)
• Vitamín E (tokoferol)
• Vitamín K (fylochinon)

Mnemotechnická pomůcka Z-A-D-E-K nebo D-E-K-A.

Vitamíny rozpustné ve vodě

• Vitamín B
  • Vitamín B₁ (také thiamin nebo aneurin)
  • Vitamín B₂ (riboflavin)
  • Vitamín B₃ (niacin)
  • Vitamín B₅ (kyselina pantothenová)
  • Vitamín B₆ (pyridoxin)
  • Vitamín B₉ (kyselina listová)
  • Vitamín B₁₂ (kobalamin)
• Vitamín C (kyselina L-askorbová)
• Vitamín H (biotin)

• Vitamín PP (nikotinamid, niacin )

Úvodní strana

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ